Co děláme o přestávce?

Dovolená na Madeiře

Dovolená na Madeiře

Vzhledem k mému těhotenství a rozkopanému bytu jsme se rozhodli pro nějakou tu válecí dovolenou u moře… úplně to tak nedopadlo, ale užili jsme si to i bez koupání v moři.

Poslední měsíc, kdy mě těhotnou ještě vezme na palubu letadlo, byl květen, a to moc moří ještě vyhřátých není. Do žádné exotiky se nám nechtělo, a tak volba padla na Madeiru. Po zkoumání různých možností nám vyšlo nejpohodlnější koupit celý zájezd od cestovní kanceláře (CK), i když akce „děti zdarma“ znamená, že cena zájezdu pro dospělého je dražší než bez dětí. Barunce v té době bylo něco přes dva roky, takže už platila letenku, svého sedadla si však vůbec nevážila a nejhorší pro ni bylo, když musela být při vzlétnutí a přistání připoutaná.


Zabalili jsme se minimalisticky. Rozhodli jsme se nebrat kočárek, částečně z naší lenosti studovat, jak to s kočárkem v letadle chodí😊 a taky aby nám při cestování moc nepřekážel (při cestě autobusem, lanovkou atd.), Vzali jsme tedy jenom nosítko, ve kterém se odpoledne Barunka vyspala, a potom se dalo sbalit do batohu. Dále jeden batoh na výlety a jednu tašku, víc jsme toho nebyli schopni na letiště mhdečkem přivézt. A ono to stačilo. Občas jsem něco přeprala v umyvadle a druhý den to bylo suché. Barunka měla s sebou malování, pár knížek, balónek a přehravač DVD pro případ krize (vytáhli jsme ho až na zpáteční cestě v letadle). Když to srovnám s tím, co občas vezeme na víkend autem, měla bych si z této cesty vzít příklad😊.

Letěli jsme přímo Praha – Funchal. Barunka byla ze začátku nadšená ze sklápěcích stolečků, okýnek, a to, že letíme mezi oblaky ji vůbec nezajímalo. Podařilo se jí i usnout, takže let proběhl bez pobíhání po celém letadle. Přistávací dráha patřila svého času k těm nejkratším na světě, ale naštěstí pro nás byla prodloužena. Zajímavé je, že byla postavena na betonových pilířích přímo nad mořem. Při přistávání se nám nabídl nádherný pohled na skalnaté pobřeží ostrova. Na válení u moře to moc nevypadá….

Výhodou cesty s CK je transfer z letiště na ubytování. My si vybrali menší hotýlek 8 km od Funchalu, ale s krásnou zahradou a bazénem jak venku, tak vevnitř. To jsme využili každý den i po návratu z výletu. Jako jediní jsme vlezli i do toho venkovního😊 Počasí je tu velmi nevyzpytatelné. Jelikož je to ostrov, pořád tu fouká. Jen co vysvitne sluníčko a začnete se mazat opalovacím krémem, za 10 minut začne pršet a tak pořád dokola 😊


Hned první den nám dopoledne propršelo. Vydali jsme se autobusem do Funchalu prozkoumat hlavní město ostrova. Bylo nám doporučeno místní muzeum s výstavkou místních živočichů, hlavně ryb. V přízemí pak jsou akvária s těmi nejošklivějšími rybami typu muréna, chobotnice apod. Kupodivu to mělo velký úspěch, skoro jsme odsud nemohli odejít.

Původně jsme měli v plánu vystoupat na nejvyšší horu ostrova (Pico Ruivo). Jde to z několika směrů, a z jednoho vede i „dálnice“ pro pohodlné turisty. Na parkoviště k výchozímu bodu lze dorazit pouze autem. Měli jsme původně v plánu si asi na 3 dny auto půjčit, ale náš tatínek si zapomněl řidičák 😊 Zůstali jsme tak odkázáni na místní dopravu, jednou jsme využili taxi při návratu z levády a jednou si zaplatili výlet okolo ostrova. Při cestě autobusem do středu ostrova na horskou vyhlídku se Barunce udělalo tak špatně, že ten zapomenutý řidičák nás asi zachránil. Není se čemu divit, když jsme cestu začínali v 0 m.n.m a vystoupali do 1500m po krkolomných cestičkách. Vzdávám hold místním řidičům autobusu😊

Co nás na Madeiře nadchlo, jsou levády. Jedná se o systém zavlažovacích kanálů, mnohdy vybudovaných v náročném horském terénu. U každé levády je na kraji chodníček, který původně sloužil k jejich údžbě, ale s rozvojem cestovního ruchu je začali využívat i turisté. Jejich nespornou výhodou je, že vedou po vrstevnici, což je ideální terén pro těhotnou a malé dítě. I když některé levády jsou ve špatném stavu a u některé stačí krok vedle a skončíte ve skalním srázu…U některých se zase musíte vybavit čelovkou(i když dneska už má skoro každý mobil se světýlkem), jsou zde až dvoukilometrové tunely. My šli jeden asi 500m, a pro mě to nebyl moc příjemný pocit…Děťátko ovšem bylo z čelovky a z tunelu nadšené(do té doby, než si táta odřel hlavu o strop😊) Barunce se taky líbilo do levády házet lístečky a sledovat, jak plují(což byla dobrá motivace k chůzi).

Během našeho pobytu jsme se taky museli vypravit na pláž, když je to vlastně naše dovolená u moře 😊 V katalogu od cestovky byla naše nejbližší pláž prý 100m, ale zapomněli dodat, že pouze vzdušnou čarou 😊 Ve skutečnosti na nás čekaly pěkné serpentiny. Kousek od našeho hotelu se nacházela socha Krista jako v Rio de Janeiru, a tak jsme si udělali pěkný celodenní výlet.

Taky jsme nemohli vynechat výlet lanovkou z Funchalu na Monte do Botanické zahrady. Do ní jsme přímo nešli, stačilo se jenom projít kolem, i tak to byla krásná procházka. Náš tatínek si nezapomněl hned po příjezdu koupit mapu(je to tak trošku jeho úchylka), a tak zjistil, že kousek od vrcholu lanovky vede leváda, podél které můžeme dojít téměř do našeho hotelu. No najít tu levádu nebylo moc jednoduché, ale podařilo se 😊

Jak už bylo zmíněno, jeden den jsme si zaplatili výlet s místní cestovkou. Navštívili jsme lávovou jeskyni, což byla hlavní atrakce programu, továrnu na zpracování cukrové třtiny, a pak různé městečka a vyhlídky po cestě. Celá Madeira je prošpikovaná tunely, takže už samotná cesta byla pro Barunku atrakce, když jsme neustále vjížděli a vyjížděli z tunelu😊 Jako ementál 😊

Moc atrakcí přímo pro děti tu nemají. Ve Funchalu jsme našli jedno dětské hřiště, v Národní galerii jsme objevili tabuli na kreslení a pak ještě muzeum hraček, kde ale byla většina hraček za vitrínami a moc interaktivní nebylo. Ale vůbec to nevadilo, děti si nakonec najdou zábavu kdekoli.

Horší část našeho pobytu bylo stravování. Zaplatili jsme si pouze snídaně, což znamenalo ráno se pořádně nadlábnout 😊 Přes den jsme se snažili najít něco smysluplného na ulici, ale většinou to skončilo u párku v rohlíku nebo toastu☹. Do restaurace jsme si zašli jednou na pláži, abychom ochutnali taky nějaké mořské příšerky. Naštěstí naproti našemu hotelu byla něco jako jídelna, kde se kupovalo jídlo na váhu, a měli tu normální jídla jako zapečené brambory, rizoto, ryby apod. za rozumnou cenu. Ke konci pobytu jsme zjistili, že máme ve skříni kuchyňku😊 Už jsme na to ale nebyli vybavení. No co, na dovolené to stravování nebudem tolik řešit 😊

Na Madeiře si každý najde to svoje. Lze tu podnikat jak přechody hor na těžko, tak nenáročnou (i když na zážitky plnou) turistiku, v létě se koupat v moři (i když s přístupem moři je to tu horší, ale hotely mají upravené mola se schůdky přímo do moře, je tu i písčitá pláž), jezdit na výlety či přičichnout ke zdejšímu folkloru. Doporučujeme 🙂