S dětmi k Baltu II. – Sopoty

V období lockdownů a karantén jsme žádnou dovolenou neplánovali a nechali vše na náhodě, která nás zavedla do Sopot. Přidružili jsme se ke skupince kamarádů ze sídliště, takže v naší skupince bylo víc dětí než dospělích:-) Ubytovali jsme se ve stsanu v kempu Park 45, ze kterého stačilo udělat pár kroků a už jsme byli na pláži.

Oproti Miedzyzdrojům, kde jsme byli před dvěma lety, je to tu trochu dál – cesta nám zabrala 10 hodin, vyjížděli jsme z Krkonoš o půlnoci a ráno už jsme se ubytovávali v kempu. Taky ceny jsou tu oproti Miedzyzdrojům vyšší – nevím, jestli to způsobila koronakrize nebo je tohle místo luxusnější – sjíždějí se tu prý polské celebrity 🙂 Jedna obrovská výhoda tu ale je, chybí tu jinde všudypřítomné kolotoče, automaty a stánky, kde si chtějí děti všechno koupit. I když zapletené copánky jsme si musely nechat udělat:-)

Sopoty tvoří s Gdyní a Gdaňskem trojměsto, dá se tu pohodlně cestovat vlakem a podél pobřeží vede příjemná cyklostezka, takže auto může zůstat zaparkované pěkně v kempu. Jeden den jsme využili i lodi a vypluli jsme na poloostrov Hel.

Také naši plážovou výbavu jsme doplnili o jeden paddleboard, který byl neustále obsazený dětmi, takže do příštího roku musíme pořídit ještě jeden pro dospělého:-) Taky plážový stan našel své využití. Písčitá pláž je sice super, ale po určité době se písek dostane všude včetně jídla 🙂

V Gdyni jsme se rozhodli navštívit Experyment science centrum, které nabízí zábavu pro děti na několik hodin. Některé pokusy jsou podobné jako v IQ parku v Liberci, ale z některé překvapili i dospělé (například velmi detailní ukázka lidského rozmnožování:-))

Do Gdaňska jsme se rozhodli jet vlakem na celý den. Prošli jsme si historické centrum centrum, pozorovali lodě plující po kanálu – dětem se líbila hlavně pirátská loď – a také navštívili mořské muzeum – mají tu expozici přímo pro děti a taky jsme mohli prolézt loď Soldek.

V muzeu platí přísná koronaopatření – všichni návštěvníci si musí nasadit rukavice a taky je tu možné pobýt jen 45 minut, pak se asi vše dezinfikuje. Zato se tu děti naučí spoustu praktických dovedností – třeba nakládat kontejnery na loď, aby byla správně vyvážená a nepřevrátila se do moře 🙂

Na lodi Soldek žádná omezení neplatí, může se vlézt kamkoliv, i když jen na palubě, podpalubí je zavřené. Jedná se o loď na uhlí a rudu, postavenou jako první ve Štětíně po druhé světové válce a první námořní lodí postavenou v Polsku. Co se týče druhé světové války, toto téma je tu všudypřítomné, po pobřeží jsou různé pevnosti, nejvíc na Westerplatte a Helu. Paní v infocentru nám muzeum druhé světové války s dětma nedoporučuje, prý je to na 4 hodiny a trochu silná káva…

Na závěr výletu ještě zatoužíme pohledět na město z výšky, k čemuž nám poslouží velké ruské kolo, které je nedaleko Soldeku. Z výšky můžeme krásně vidět, jak se mosty přes kanál otevírají a zavírají podle toho, jak proplouvají lodě. Ve vedlejší „klučičí“ kabince si toho ovšem vůbec nevšimnou, protože rozebírají čudlíky klimatizace 🙂

Dalším lákadlem této oblasti je poloostrov Hel. Při pohledu na mapu vypadá jako písčitá kosa. Tentokát jako dopravní prostředek volíme loď, protože silnice je prý ráno a večer ucpaná. K přístavnímu molu v Sopotech, které je nejdelší dřevěné molo v Evropě, je to z našeho kempu 2 km. I když v závěru cesty běžíme s holkama na zádech, paní v prodejně lístků už nám ho nechce prodat, protože než prý přejdeme celé molo, tak loď už bude pryč. Trochu jsme nekalkulovali s půlkilometrem, který musím urazit přes molo:-) Nevadí, my se jen tak nevzdáme. Luky běží pro auto a vyrážíme do sousední Gdyně, odkud vyráží loď za hodinu. Tu už stihneme v pohodě, a vydáváme se s katamaránem Agat na plavbu.

Na ostrovu Hel se jako první vydáváme do tuleního útulku, kde by mělo začínat každou chvíli krmení. Při vstupu však bere automat pouze přesnou částku, a tak se musíme postavit do fronty na automat, který rozměňuje peníze. Než se dostaneme dovnitř, je už všude plno lidí a tak nemáme zrovna nejlepší místa pro pozorování…že by byla chyba v tom, že všude chodíme na minutu na čas a nenecháváme si žádnou rezervu pro nepředvídatelné situace? No nevadí, holky stejně nejvíc zaujme plakát s tuleněm, který papal mince, které mi lidi házeli do bazénu a když umřel, měl jich v žaludku asi 600:-)

Po návštevě fokária se děti už chtějí válet na pláži, já ještě vyrážím na prohlídku ostrova. Je tu příjemný borovicový háj a na každém kroku bunkr či jiná válečná stavba. Taky nejsem žádný válečný nadšenec, takže se tu jen tak procházím:-)

Pak už nám zase připlouvá Agat a vydáváme se na cestu zpět do Gdyně. V přístavu se nachází ještě akvárium a plachetnice, kterou lze prolézt, nás už však zajímá jen jídlo 🙂

Zpáteční cestu jedeme přes den, ze začátku nám to krásně sviští po nové dálnici, než se dostaneme do zácpy. Plánovali jsme ještě výlet někde po cestě, nakonec však nemáme tolik času a od kamarádky z Polska dostáváme informaci, že se poblíž právě dostavěl nový zábavný park ve stylu renesance. Vydáváme se tedy tam, a jelikož je vstupné zdarma a všechny atrakce také, tak se tu trošku zdržíme a dáváme si tu i večeři, i když většinou atrakce tohoto typu nevyhledáváme 🙂